Jdi na obsah Jdi na menu
 


ŠKOLNÍ   BRIGÁDA DO  KONCE  OSMDESÁTÝCH  LET
hlava-psa.jpg

12. školní brigáda FMV existovala od roku 1973, do té doby plnila úkoly OSH jako 12. brigáda Pohraniční stáže. Předchozí  systém výchovy poddůstojníků a specialistů prováděných u brigád PS nezabezpečoval potřebnou úroveň jejich připravenosti. Hlavní pozornost brigád PS byla zaměřena vždy na plnění úkolů OSH a výcvik i výchova pohraničníků, velitelů družstev a dalších specialistů nebyla doceňována. Projevovala se nejednotnost výcviku, existovala značná roztříštěnost a nízká úroveň učebně výcvikové základny. To mělo za následek malou stabilitu a nízkou úroveň velitelů i vychovatelů ve školních jednotkách. Při kádrových změnách u pohraničních brigád byli nejlepšími důstojníky a praporčíky přednostně obsazovány funkce na prvním sledu. To se nepříznivě odráželo v celkové úrovni absolventů poddůstojnických škol. To byly hlavní důvody zřízení 12. školní brigády.

12. školní brigáda Pohraniční stráže až do svého zrušení plnila tyto hlavní úkoly.

1. Zabezpečovala a prováděla výchovu a výcvik poddůstojníků i specialistů základní služby, směrů motostřeleckého, spojovacího, automobilního a služební kynologie pro celou sestavu Pohraniční stráže a vojka Federálního ministerstva vnitra ČSSR.

2. Plnila úkoly bojové pohotovosti pro ochranu státních hranic ve prospěch pohraničních brigád, zejména 5. a  9. bPS. Byla zálohou ministra vnitra ČSSR a Náčelníka HS PS OSH pro plnění úkolů mimořádně bezpečnostních opatření.

3. Plnila zvláštní úkoly vyplývající z mobilizačních plánů.

     Mimo tyto úkoly byl u brigády organizován výcvik absolventů VKVŠ, záložních důstojníků a praporčíků pro celou sestavu PS, kursy a školení automobilních, spojovacích specialistů a kynologů ve prospěch pohraničních brigád a některých součástí FMV.

    Úkoly byly plněny v těsné součinnosti s prvosledovými brigádami PS, KS SNB Plzeň, okresními správami SNB, ve spolupráci a za podpory stranických a státních orgánů okresů Tachov, Sokolov a Strakonice.

    Dne 22. října 1979 byl náčelníkovi Hlavní správy ochrany státních hranic předložen dokument  hodnotící  dosavadní  výslednost  školní brigády a potvrzující tuto koncepci fungování 12. školní brigády.
Dle tohoto dokumentu byly diskutovány i další varianty fungování brigády  

1. Vytvoření tzv. pluku poddůstojnických škol v organizacích automobilní a spojovací poddůstojnické školy. Zrušená motostřelecká poddůstojnická škola měla být podle této varianty rozdělena do výcvikových praporů pohraničních brigád. Výcvikové středisko psovodů měla přebrat 15. brigáda Pohraniční stráže České Budějovice. Tato varianta by si vyžádala zásadní úpravu mobilizačních úkolů stanovených 12. školní brigádě, dále by vedla k nevyužití ubytovacích zařízení, výcvikových prostorů a částečné  ztrátě bytového fondu.

2. Vytvoření samostatných praporů poddůstojnických škol, řízených přímo HS PS OSH.  To bylo vyhodnoceno jako řízení těžkopádné a neoperativní. Vznikly by i značné obtíže po linii materiálně technického zabezpečení. Došlo by ke zrušení mobilizačních úkolů a byly by nutné zásadní změny z hlediska plnění úkolů záloh ministra vnitra ČSSR a Náčelníka HS PS OSH pro plnění bezpečnostních úkolů. Tato varianta byla vyhodnocena jako varianta nejméně vhodná.

     „Vítěznou“ se stala varianta, která přetrvala v podstatě až do zániku brigády.
 Poslední organizace a dislokace brigády:

Velitelství brigády a zabezpečovací jednotky 12. škbPS

Velitelská rota brigády
- střelecká četa
- spojovací četa
- družstvo chemického a radiačního průzkumu
- strojně ženijní družstvo
- pracovní četa (od roku 1988)

Rota týlového zabezpečení
- automobilní četa
- hospodářská četa

1. školní prapor –  motostřelecká poddůstojnická škola a bezzákluzové kanóny BzK v Zadním Chodově.

   Žáci byli připravováni k plnění úkolů velitele družstva (děla).  Výcvik probíhal v zimním a letním cyklu. Za výcvikový rok škola připravila 630 absolventů. Kromě toho byl prováděn výcvik předurčených a nepředurčených záloh důstojníků a vojáků v celkovém počtu 160 příslušníků a dvakrát v roce výcvik nových povolanců v celkovém počtu 200 příslušníků Příslušníci praporu spolu se  4. rotou BVP  z Chodové Plané se pravidelně  zúčastňovali součinnostních cvičení s  armádou . Pohraniční stráž měla vždy zástupce v řídícím štábu velitele Západního vojenského okruhu  nebo  štábu velitele 1. armády Příbram.  Námětem cvičení  byla  činnost  roty  Pohraniční stráže v době před a při zahájení bojů na státní hranici a při organizaci součinnosti s ČSLA

2. školní prapor – poddůstojnická škola spojovacích specialistů v Březové   Sokolova.

Absolventi byli připravováni zastávat funkce velitelů spojovacích družstev, velitelů stanic a obsluh spojovacích prostředků v rámci PS a VMV FMV. Za zimní a letní cyklus škola připravila PŠ celkem 180 spojovacích specialistů. Dále zde byl prováděn výcvik záloh, výcvik spojovacích specialistů- důstojníků FMV, signálních mechaniků ČSLA, spojařů a zdrojařů  pro Správu vojsk FMV v celkovém počtu 364 za rok.

3. školní prapor – poddůstojnická škola automobilních specialistů a řidičů OT 64 v Chodové Plané
Výchova a výcvik byl organizován v zimním a letním cyklu. Žáci byli připravováni pro funkce velitelů automobilních družstev, pomocníků velitelů rot PS pro technické věci, řidiče a velitele družstev OT 64. Za výcvikový rok pro tyto funkce škola připravila 300 automobilních specialistů. Dále v Chodové Plané probíhaly kursy.     Počet příslušníků v kursech činil 638 příslušníků za rok.

4. školní prapor – výcvikové středisko psovodů a služebních psů – Libějovice
Příprava absolventů probíhala v jednom výcvikovém cyklu. Po absolvování školy byli žáci připraveni k samostatnému plnění úkolů – instruktora – psovoda.  Libějovická škola ročně připravila 160 absolventů. Kromě toho Libějovice připravovaly kursy nevycvičených a pátracích psů pro roty Pohraniční stráže, oddělení pasových kontrol, nápravná zařízení, Krajské odbory ochrany státních hranic, celní správu a další. Kursy prošlo ročně 310 absolventů a jejich psů.

    Výsledky  kterých  bylo až do konce osmdesátých let dosahováno v rámci brigády při plnění hlavních úkolů lze hodnotit vysoce pozitivně. Zhruba od roku 1975 rostla úroveň učebně výchovného a výcvikového procesu. Jednotlivé školní prapory dosahovaly trvale dobrých až výtečných výsledků v závěrečných zkouškách.

zpět